V ZAJETÍ PRAHY

Kabinet pragensií sbírky Patrika Šimona

Praha okolo roku 1800 byla místem působení domácí aristokracie, vzdělaných literátů, zde se kultivovaly měšťanské vrstvy, probíhala židovská emancipace a prudce se rozvíjela industrializace. Praha se stala místem setkávání domácích i ostatních evropských umělců. Město pěstovalo styky s vnějším světem také prostřednictvím známých lázní. Obsahový koncept výstavy stimuluje dvě polohy moderního nazírání na topos města. Jednou z nich je krystalizace základní veduty s horizontem Hradčan, jež se utvářela nejvíce po celé 19. století. Další vrstvou je propojování okrajových periferií města, které svým členěním volně pronikají do utváření celkového obrazu městské krajiny. Několik ukázek na výstavě podmanivě předvádí, že periferie viděná Antonínem Puchernou či Jaroslavem Čermákem má v sobě shodné poselství jako periferie Karla Myslbeka, Jana Trampoty či Huga Steinera-Praga; jsou odrazem vnitřní vykořeněnosti, která touží integrovat idylu jako stopu vlastního bytí v dnešním světě.

Muzeum hlavního města Prahy
Na Poříčí 1554/52, Praha 8 - Nové Město