JOSEF MAX

Sochařství pozdního neoklasicismu v Čechách

Pomníky Františka I. a maršála Radeckého jako monumentální symboly vždy provokovaly. Symbolická hodnota nabývala v různých obdobích českých dějin odlišný smysl a není proto divné, že kulturní rasismus Československé republiky v roce 1919 smetl z piedestalu veřejných prostranství i památku na autory těchto děl. Co víme dnes o těchto umělcích ztracených v hlubinách lidské paměti? Co víme o autorovi sochařské výzdoby obou pomníků? Jak je možné, že české dějiny umění stále mají svá bílá místa? A proč se tohoto zatracení dostalo především umělcům určitého výtvarného názoru? Na tyto a některé další otázky se pokusí odpovědět monografie neprávem opomíjeného sochaře a spoluautora obou výše zmíněných pomníků, Josefa Maxe (1804–1855), který ve své době náležel mezi nejvýznamnější umělce v Čechách. Kniha obsahuje více než 200 vesměs nikdy nepublikovaných reprodukcí v černobílém provedení. Je kompletním přehledem díla s katalogem sochaře pozdního neoklasicismu a zahrnuje také zajímavý kulturně-historický kontext.