Závratná hloubka u Ferdinanda Runka

Před nedávnem vyšla výpravná monografická publikace Máji Havlové, která se zabývá dílem Ferdinanda Runka (1764 – 1834). Národní památkový ústav je jedním z největších vlastníků děl tohoto autora, který působil v jižních Čechách ve službách knížecí rodiny Schwarzenbergů. Byl učitelem kreslení Pauliny Schwarzenbergové a vytvářel četné veduty – pohledy na pamětihodnosti a sídla této familie. Mimo jiné probíhá v Jízdárně Pražského hradu výpravná výstava, která kromě toho, že upozorňuje na poklady českých a moravských zámků, na jedné ze stěn předvádí monumentální kvašové kompozice Runka, kde nechybí pohledy na zámky v Hluboké nad Vltavou či v Českém Krumlově.

Ferdinand Runk se narodil ve Freiburgu u Breisgau. V roce 1785 přišel do Vídně na Akademii, kde se záhy začal věnovat malbě v kvašové technice. Josef ze Schwarzenbergu se rozhodl najmout Runka do svých služeb, aby dokumentoval v krajinných pohledech rozsáhlé panství. Mezi jeho povinnosti nepatřilo jen malovat, ale také vyučovat kreslení knížecí děti a doprovázet rodinu na cesty, které podnikala po Evropě. Dodnes se v Čechách na zámcích zachovalo zhruba 130 kvaší. Runkův romantický až idylický rukopis zahrnuje takový vějíř námětů, že bychom v detailech figur mohli hovořit přímo o idylickém venkovském žánru.   

Námět strmého úbočí moravské punkevní soustavy jeskyň Macochy se závratnou hloubkou zelené vegetace obsahuje rovněž půvabnou figurální stafáž, která v gestikulaci přímo naviguje pocit přítomnosti v náruči zeleného lůna přírody. Náš Runk zajímavě doplňuje jeho právě pro odbornou veřejnost odhalované dílo a provenienčně pochází z Rakouska, kde jsme ho objevili a odkud jsme jej trvale přivezli do Čech.