Váchalovi neviditelní korsáři

Obrazů Josefa Váchala není mnoho. Poslední velké výstavy ukázaly, že byl výjimečný grafik a tvůrce originálních autorských knih, že si z mystických zdrojů dělal spíš legraci a že všechno, co mu přišlo do cesty, se stalo okamžitě předmětem tvůrčí invence. Na podzim minulého roku jsme získali rovnou dvě malířská díla Josefa Váchala, přičemž Přímořská krajina skvěle evokuje Váchalovy grafické principy a využívá i bytostně nezaměnitelný rukopis podobný jeho dřevořezům. Místy malba vykazuje až impresivní charakter. Zajímavé je, že dílo bylo v minulosti na prodej a tehdy jej získala prestižní soukromá sbírka Karlštejnská a.s., která se specializuje na klasické umění. Obraz publikovali v katalogu, kde jej Michael Zachař svým souzněním zařazuje ke krajinám staršího Jaroslava Panušky, který se stal svého druhu Váchalovým názorovým blížencem v pojetí fantaskních a dekadentních témat na přelomu století. Byl to obraz, o němž jsme se nedomnívali, že skončí opětně na trhu s uměním. Znalecký posudek Jaromíra Zeminy uvádí, že se jedná o typickou skalnatou krajinu z okolí Jaderského moře, kde Váchal pobýval roku 1923 na Korčule. Barevností ji řadí ještě do období 1904-5, kdy Váchal navštěvoval krajinářskou školu Aloise Kalvody. Nám se naopak jeví, že téma souvisí s jiným Váchalovým dílem, který je ve sbírce Galerie hlavního města Prahy a jmenuje se Hrady korsárů a pochází z roku 1915. Ostatně téma Korsárů zpracoval Váchal i v barevném dřevořezu a ten pochází z roku 1913. Proto se domníváme, že Přímořskou krajinu můžeme zařadit do vrcholného Váchalova období ještě před první světovou válkou. Neviditelní korsáři připlouvají na pirátské lodi zpoza skály, skrytí v nenápadném barevném šálení využívaje skvělého terénního maskování.