ÚNOS SABINKY OD GIAMBOLOGNY

Získat na českém trhu skvost renesančního sochařství je téměř vyloučené. Přesto se nám podařilo obohatit sbírky pozoruhodnou akvizicí bronzového odlitku Giovanni da Bologna, zvaného Giambologna (1529-1608), který se léta nacházel v soukromé pražské sbírce. Únos Sabinek se vyskytuje ve dvoufigurové a třífigurové variantě. Mramorový prototyp vysoký přes čtyři metry vytvořil Giambologna v letech 1581 – 1582 a je umístěný ve Florencii v Loggia dei Lanzi vedle slavných prací Michelangela a Benvenuta Celliniho. Protože jde o jednu z nejoblíbenějších Giambolognových kompozic, existuje velké množství výškově redukovaných bronzových odlitků vytvořených podle tohoto mramorového sousoší. Tyto odlitky vznikaly jak v Giambolognově florentském ateliéru, tak po jeho smrti. Kompozice byla natolik populární, že bronzové odlitky vytvářeli nejen florentští sochaři – specialisté na práce v bronzu, ale odlitky vznikaly např. i v Benátkách a Nizozemí. Pozoruhodným příkladem je i téměř totožné zpracování Adrianem de Vries.

Pokud jde o třífigurovou kompozici známe bronzy z Drážďan ze Staatliche Kunstsammlungen z 2. poloviny 17. století podle Giambologny. Tyto třífigurové skupiny dělal podle Giambologny hlavně Gianfrancesco Susini a Antonio Susini (oba byly členy Giambolognovy dílny, Gianfrancesco byl Antoniovým synovcem). Další skupina se nachází v soukromé sbírce a je signovaná Giambolognou. Byla 10.7.2014 vydražena v londýnské aukční síni Christies za 3 666 500 liber. Dvě další verze jsou v Bayerisches Nationalmuseum v Mnichově a v lichtenštejnské knížecí sbírce ve Vaduzu. Výškové rozměry kolísají mezi 40 – 60 centimetry.

Giambologna, byť vlámského původu, působil v Itálii a stal se jedním z nejvýznamnějších představitelů evropského manýrismu. Vyučil se v sochařské dílně Jeana Dubroeuqa, později vystudoval i antické sochařství v Římě, kde žil v letech 1555-1557. Seznámil se zde také s dílem Michelangela, kterého velmi obdivoval. Při cestě zpět domů se zastavil ve Florencii, kde byl osloven nabídkou Francesca Medicejského, aby vstoupil do jeho služeb. Nabídku přijal a ve Florencii zůstal až do smrti, ačkoli se nikdy nenaučil italsky. Pracoval zde též na zakázkách papeže Pia IV. pro kterého v roce 1566 vytvořil tzv. Neptunovu kašnu.

Giambologna je považován za jednoho z nejlepších manýristických sochařů. Byl autorem úplně první jezdecké sochy ve Florencii (vévody Cosima I. Medicejského). Tato socha sloužila jako vzor pro mnoho jiných jezdeckých soch v Evropě. Byl úspěšný i obchodně – začal například vyrábět zmenšené repliky svých soch a ve velkém je prodávat.