Kupecký ano i neEXCELENTNÍ CAFFIERIStředověký pokladÚNOS SABINKY OD GIAMBOLOGNYUnikátní dílo italské renesancePoklad z Mantovy v PrazeAlegorie země z rudolfínských sbírekPignoniho KleopatraMramorový zázrakMonumentální Halbax
všechnyFotogalerieNové akvizice ve sbírceRecenze výstav
2019 Červen (2)2018 Srpen (1)2018 Červen (1)2018 Březen (1)2018 Únor (2)2017 Únor (1)2017 Leden (2)2016 Srpen (1)2016 Červen (2)2016 Březen (2)2016 Leden (1)2015 Září (1)2015 Červenec (2)2015 Červen (1)2015 Duben (1)2015 Březen (2)2015 Únor (1)2014 Prosinec (2)2014 Listopad (2)2014 Červenec (1)2014 Červen (3)2014 Květen (4)2014 Duben (1)2014 Březen (2)2014 Leden (1)2013 Prosinec (2)2013 Listopad (1)2013 Říjen (3)2013 Červenec (1)2013 Červen (1)2013 Květen (1)2013 Duben (1)2013 Únor (1)2012 Září (1)2012 Červen (1)2012 Duben (2)2011 Listopad (1)2010 Červen (1)2010 Únor (1)2009 Srpen (1)2008 Leden (1)2004 Říjen (1)2003 Červen (1)
Získat na českém trhu skvost renesančního sochařství je téměř vyloučené. Přesto se nám podařilo obohatit sbírky pozoruhodnou akvizicí bronzového odlitku Giovanni da Bologna, zvaného Giambologna (1529-1608), který se léta nacházel v soukromé pražské sbírce. Únos Sabinek se vyskytuje ve dvoufigurové a třífigurové variantě. Mramorový prototyp vysoký přes čtyři metry vytvořil Giambologna v letech 1581 – 1582 a je umístěný ve Florencii v Loggia dei Lanzi vedle slavných prací Michelangela a Benvenuta Celliniho. Protože jde o jednu z nejoblíbenějších Giambolognových kompozic, existuje velké množství výškově redukovaných bronzových odlitků vytvořených podle tohoto mramorového sousoší. Tyto odlitky vznikaly jak v Giambolognově florentském ateliéru, tak po jeho smrti. Kompozice byla natolik populární, že bronzové odlitky vytvářeli nejen florentští sochaři – specialisté na práce v bronzu, ale odlitky vznikaly např. i v Benátkách a Nizozemí. Pozoruhodným příkladem je i téměř totožné zpracování Adrianem de Vries.
Pokud jde o třífigurovou kompozici známe bronzy z Drážďan ze Staatliche Kunstsammlungen z 2. poloviny 17. století podle Giambologny. Tyto třífigurové skupiny dělal podle Giambologny hlavně Gianfrancesco Susini a Antonio Susini (oba byly členy Giambolognovy dílny, Gianfrancesco byl Antoniovým synovcem). Další skupina se nachází v soukromé sbírce a je signovaná Giambolognou. Byla 10.7.2014 vydražena v londýnské aukční síni Christies za 3 666 500 liber. Dvě další verze jsou v Bayerisches Nationalmuseum v Mnichově a v lichtenštejnské knížecí sbírce ve Vaduzu. Výškové rozměry kolísají mezi 40 – 60 centimetry.
Giambologna, byť vlámského původu, působil v Itálii a stal se jedním z nejvýznamnějších představitelů evropského manýrismu. Vyučil se v sochařské dílně Jeana Dubroeuqa, později vystudoval i antické sochařství v Římě, kde žil v letech 1555-1557. Seznámil se zde také s dílem Michelangela, kterého velmi obdivoval. Při cestě zpět domů se zastavil ve Florencii, kde byl osloven nabídkou Francesca Medicejského, aby vstoupil do jeho služeb. Nabídku přijal a ve Florencii zůstal až do smrti, ačkoli se nikdy nenaučil italsky. Pracoval zde též na zakázkách papeže Pia IV. pro kterého v roce 1566 vytvořil tzv. Neptunovu kašnu.
Giambologna je považován za jednoho z nejlepších manýristických sochařů. Byl autorem úplně první jezdecké sochy ve Florencii (vévody Cosima I. Medicejského). Tato socha sloužila jako vzor pro mnoho jiných jezdeckých soch v Evropě. Byl úspěšný i obchodně – začal například vyrábět zmenšené repliky svých soch a ve velkém je prodávat.