Středověký poklad

Umění Tilmana Riemenschneidera je právem řazeno mezi nejšpičkovější projevy pozdní gotiky a nastupující renesance. Působil ve Würzburgu, kde získal jmění a významné postavení, neboť se po čtyři roky stal i starostou tohoto města. Krutý osud jej stihl v okamžicích, kdy se Würzburg v selských válkách postavil na stranu povstalců a Riemenschneider přišel o veškerý svůj majetek a mučením mu byly zohaveny ruce natolik, že se již nemohl věnovat řezbářství. 

V roce 1485 se Riemenschneider stal sochařským mistrem města Würzburgu a brzy si založil vlastní sochařskou dílnu, která se zanedlouho poté stala jednou z nejvyhledávanějších dílen v Německu. Riemenschneider poté dostával zakázky od církevních i státních hodnostářů, zařizoval výzdobu oltářů, soukromých kaplí i světských budov. Ač Riemenschneider původně pracoval pouze s lipovým dřevem, postupem doby vytvářel také sochy z alabastru, pískovce či mramoru, které se co do kvality zpracování rozhodně vyrovnaly jeho propracovaným dřevěným sochám. Přestože jsou jeho dřevěné sochy polychromované a pozlacené, byl Riemenschneider vlastně prvním německým řezbářem, který přestal na sochách používat barvu, což dokládá i naše víc jak jeden metr vysoká plastika Panny Marie, která je svou typologií řasení drapérie a štíhlými prsty typickou prací Tilmana Riemenschneidera. Autor byl na začátku své tvorby silně ovlivněn Martinem Schongauerem a Albrechtem Dürerem. 

Mezi nejznámější Riemenschneiderovy oltáře patří Oltář Panny, který vytvořil pro kostel v Credlingenu. Tento oltář je výtečným příkladem jeho mistrovského stylu, který v sobě kombinuje německé gotické prvky s vlivy ranné italské renesance. Mnoho z jeho prací se stále nachází v kostelech, pro které byly vytvořeny, nicméně velká část Riemenschneiderovy tvorby je k vidění v Mainfrankisches Museu ve Würzburgu.