Kupecký ano i neEXCELENTNÍ CAFFIERIStředověký pokladÚNOS SABINKY OD GIAMBOLOGNYUnikátní dílo italské renesancePoklad z Mantovy v PrazeAlegorie země z rudolfínských sbírekPignoniho KleopatraMramorový zázrakMonumentální Halbax
všechnyFotogalerieNové akvizice ve sbírceRecenze výstav
2019 Červen (2)2018 Srpen (1)2018 Červen (1)2018 Březen (1)2018 Únor (2)2017 Únor (1)2017 Leden (2)2016 Srpen (1)2016 Červen (2)2016 Březen (2)2016 Leden (1)2015 Září (1)2015 Červenec (2)2015 Červen (1)2015 Duben (1)2015 Březen (2)2015 Únor (1)2014 Prosinec (2)2014 Listopad (2)2014 Červenec (1)2014 Červen (3)2014 Květen (4)2014 Duben (1)2014 Březen (2)2014 Leden (1)2013 Prosinec (2)2013 Listopad (1)2013 Říjen (3)2013 Červenec (1)2013 Červen (1)2013 Květen (1)2013 Duben (1)2013 Únor (1)2012 Září (1)2012 Červen (1)2012 Duben (2)2011 Listopad (1)2010 Červen (1)2010 Únor (1)2009 Srpen (1)2008 Leden (1)2004 Říjen (1)2003 Červen (1)
Podobenství o rozsévači koukolu (Matouš 13,1-23) od Domenica Fettiho (1588/9-1623) je dílem jednoho z nejvýznamnějších italských malířů 17. století, působícího převážně v Římě, Mantově a Benátkách, které je variantou vystavenou dnes v Obrazárně Pražského hradu (olej na dřevě, 60,8x44,5 cm), který byl do uměleckohistorické literatury uveden v roce 1962 profesorem Eduardem A. Šafaříkem. K tomuto námětu existuje deset kopií rozdílné kvality, které byly z tohoto prototypu vytvořeny (viz Eduard A. Safarik, Fetti, Milano 1990, s. 77-82, č.kat.20) a dokazují velkou oblibu této kompozice ve sběratelských kruzích.
Rozměry našeho obrazu 61,2x44,8 cm odpovídají prototypu z Obrazárny Pražského hradu. V nepatrných detailech krajiny se naše kompozice odchyluje, což je logické. Restaurátorským průzkumem bylo zjištěno, že nalezené pentimenti v koruně stromu vlevo vykazují známky plnohodnotného tvůrčího přístupu, což poukazuje k tomu, že malbu nelze řadit mezi pouhé reprodukce daného námětu.
Celý původní cyklus Třinácti alegorických podobenství objednal u Fettiho kníže Ferdinando Gonzaga, aby jím dal ozdobit takzvanou Grottu Isabely d Este v mantovském Palazzo Ducale, zprvu v Corte Vecchia, později, již za doby Fettiho, přenesenou do tzv. Appartamento del Paradiso. Velkou část této série, včetně Rozsévače, zakoupil v roce 1627 George Villiers, kníže z Buckinghamu, jehož dědici ji prodali v roce 1649 v Antverpách rakouskému arciknížeti Leopoldu Vilémovi. Podobenství o rozsévači zůstalo v císařských sbírkách na Pražském hradě, kde je dosud vystaveno. Osm dalších obrazů cyklu bylo v roce 1742 prodáno do Drážďanské galerie. Podložkou našeho obrazu je silnější topolová deska, malířský materiál výhradně používaný v Itálii, což samo o sobě vede k závěru, že toto velmi kvalitní dílo vzniklo nepochybně do roku 1623 ve Fettiho dílně. Další varianta je uložena ve sbírce Thyssen-Bornemisza v Madridu, kde ovšem část obrazu je zrcadlově obrácena včetně postavy rozsévače, který tak seje koukol pšenice pravicí. Další díla jsou v držení např. v The Courtauld Gallery v Londýně a Worcester Art Museum. Přípravná kresba červenou křídou je uchovávána v Ermitáži v Sankt Petěrburgu.