Kupecký ano i neEXCELENTNÍ CAFFIERIStředověký pokladÚNOS SABINKY OD GIAMBOLOGNYUnikátní dílo italské renesancePoklad z Mantovy v PrazeAlegorie země z rudolfínských sbírekPignoniho KleopatraMramorový zázrakMonumentální Halbax
všechnyFotogalerieNové akvizice ve sbírceRecenze výstav
2019 Červen (2)2018 Srpen (1)2018 Červen (1)2018 Březen (1)2018 Únor (2)2017 Únor (1)2017 Leden (2)2016 Srpen (1)2016 Červen (2)2016 Březen (2)2016 Leden (1)2015 Září (1)2015 Červenec (2)2015 Červen (1)2015 Duben (1)2015 Březen (2)2015 Únor (1)2014 Prosinec (2)2014 Listopad (2)2014 Červenec (1)2014 Červen (3)2014 Květen (4)2014 Duben (1)2014 Březen (2)2014 Leden (1)2013 Prosinec (2)2013 Listopad (1)2013 Říjen (3)2013 Červenec (1)2013 Červen (1)2013 Květen (1)2013 Duben (1)2013 Únor (1)2012 Září (1)2012 Červen (1)2012 Duben (2)2011 Listopad (1)2010 Červen (1)2010 Únor (1)2009 Srpen (1)2008 Leden (1)2004 Říjen (1)2003 Červen (1)
Byla to především Legenda o svaté Jenovéfě, která otevřela Führichovi cestu do Říma, kam se vydal díky intervenci rakouského kancléře Klemense Lothara Metternicha. Ve Věčném městě se vzhledem ke své umělecké orientaci dostává do blízkosti Friedricha Overbecka, s nímž se záhy spřátelí a který mu přenechává svůj podíl na výzdobě Villy Massimo. Provedení vybraných částí Tassova Osvobozeného Jeruzaléma Führicha proslaví. Po návratu z Říma se načas usazuje v Praze, kde pod vlivem římských zážitků vytváří druhou edici Legendy o svaté Jenovéfě (rovněž ve sbírce Patrika Šimona). Po smrti prvního ředitele pražské akademie Josefa Berglera se Führich pokouší stát jeho nástupcem, což se mu nezdaří a v polovině třicátých let odchází do Vídně, kde se při tamní akademii etabluje jako oblíbený profesor se specializací na historické malířství. Josef Führich je pravděpodobně nejúspěšnějším nazarénem ve střední Evropě, přičemž jeho význam pro duchovní produkci 19. století nebyl ještě plně doceněn. V popularitě může s Führichem soupeřit pouze třetí ředitel pražské akademie František Tkadlík.
Panna Maria s malým Ježíškem a Janem Křtitelem vznikla v roce 1844, tedy v době autorova vídeňského vrcholného období a prokazuje tradiční führichovskou provenienci z majetku jeho životopisce Heinricha von Wörndle. K tématu se Führich vracel po dobu celé své kariéry. Jedná se o stěžejní polohu evropského nazarenizmu umožňující prokázat vlastní invenci v intencích devočního obrazu. Nepřekonatelným vzorem se stal pro umělce Führichova ražení Raffael Santi, jehož katalog byl zpracován historikem a malířem Johannem Davidem Passavantem. Potřeba přiblížit se nepřekonatelné raffaelovské estetice patřila k nedostižným maximám umění první poloviny 19. století.
"Ve Führichově díle máme příležitost povšimnout si zvláštní syntézy Raffaelovského pojetí kompozice včetně barevné koncepce s tvářemi postav líčenými v duchu Leonarda da Vinci," dodává Patrik Šimon, který nově získaný obraz považuje za zásadní doplněk sbírky. Obraz je v současné době rezervován na velkou výstavu Josefa Führicha, kterou na rok 2014 připravuje Národní galerie v Praze.
Adam Hnojil
ADAM HNOJIL
Je autorem připravované publikace JEDEN SVĚT NESTAČÍ. POKLADY UMĚNÍ 19. STOLETÍ ze sbírky Patrika Šimona, odkud jsou citovány výše uvedené poznatky a která vyjde v dubnu 2014 u příležitosti stejnojmenné výstavy v Clam-Gallasově paláci v Praze.