Kohlův zednářský obraz

LUDVÍK KOHL (1746–1821)
Zápalná oběť v kruhovém antickém chrámku
1815
olej, dřevo
87 × 65,5 cm

Obrazy mají své osudy, stejně jako jejich majitelé. Nejzajímavější na sběratelství je, kromě lovecké vášně, že můžete odkrývat vrstvu za vrstvou umělecké i kulturně historické souvislosti. Obrazy Ludvíka Kohla se na trhu s uměním nevyskytují příliš často. Pokud se nějaký objeví, je to vždy událost.

Kohl byl ve svém pedagogickém úsilí jakýmsi předchůdcem malířského akademického školení; sám se školil nejprve u Norberta Grunda, posléze ve Vídni. Na Berglerem vybudované pražské akademii ovšem nepůsobil. Projevoval se ve velkém spektru malířských úkolů – od oltářních obrazů přes klasicistní historickou malbu až k vedutě. Kohlův prokazatelný zájem o zednářství z něj činí výjimečně zajímavou personu. Jeho téma monumentální architektury, která vyzařuje sílu velkých symbolů a idejí, dobře koresponduje s dobovou oblibou v tajemných rituálech, jež byly otiskem osvícenské zednářské politiky.

Zápalná oběť v antickém kruhovém chrámku je poměrně vzácný námět Kohlových skupin s ne příliš často se vyskytujícími antikizujícími motivy. Existuje varianta v šířkové kresbě z majetku Muzea hl. m. Prahy. Literatura (Marcela Pánková, Eva Reitharová) tyto práce časově zařazuje do období kolem roku 1800. Náš obraz je však datován 1815, což posouvá hranici této skupiny děl trochu později. Zajímavá je provenience naší poměrně velké dřevěné deskové malby. Obraz pochází ze sbírky kardinála Alexandera Rudnaye (1760–1831), který měl podle dobových štítků olej ve slovenské Nitře, Bratislavě a v uherské Ostřihomi, kde také zemřel. Později se kompozice dostala do Vídně, kde jsme ji získali pro naši sbírku. Pozoruhodná je skutečnost, že si obraz, zjevně poznamenaný zednářskou symbolikou, pořídil do své arcibiskupské rezidence vzdělaný katolický představitel, který, byť se věnoval slovenským obrozeneckým snahám v jazykové oblasti, si musel být vědom přinejmenším zásadních rozdílů mezi církví a zednáři. Dílo již v dubnu představíme v Clam-Gallasově paláci mezi highlights na nové výstavě Jeden svět nestačí. Poklady umění 19. století ze sbírky Patrika Šimona.