Malíř, dekoratér a grafik. Od roku 1870 studoval na akademii ve Vídni, naposledy u Anselma Feurbacha. Stipendijní pobyt v Itálii strávil v letech 1874–1875 a opět v roce 1877. Od roku 1878 působil v Paříži, byl žákem Jeana Leona Geroma a zároveň spolupracovníkem Paula Baudryho. Velký úspěch zaznamenal coby autor opony a přilehlých královských budoárů v soutěžích pro výzdobu Národního divadla v Praze (1880–1883). Roku 1886 následovaly práce pro Dvorní divadlo ve Vídni (nezachováno) a různé pařížské zakázky. Hynaisův naturalismus až verismus, popřípadě luminismus lze vysledovat v programovém díle Paridův soud. Svůj rozený dekorativismus uplatnil i v plakátech pro národopisné výstavy v Praze (1891 a 1895). V letech 1895–1896 provedl výzdobu Panteonu v Národním muzeu v Praze. Od roku 1893 působil jako profesor na pražské AVU. Za svého života získal řadu prestižních ocenění, v roce 1923 se stal důstojníkem francouzské Čestné legie.