Sochař, medailér. Studoval na akademii ve Vídni a na UMPRUM v Praze (1886–1892 u Josefa Václava Myslbeka). Roku 1899 se stal profesorem na UMPRUM, v roce 1915 profesorem na AVU. Od roku 1898 pracoval na pomníku Františka Palackého, dokončeném roku 1912. V oprošťování se od myslbekovské tradice vznikají nejprve díla Ukolébavka (1892) a rozsáhlé soubory plaket a medailí, vrcholících konceptem sochařské ilustrace Pohádka o krásné Lilianě (1903). Za významná Suchardova díla jsou obecně považovány reliéfy vycházející z národních pohádek a mýtů Vrba (1897) Libuše (1901). V období zralé tvorby 1908–1912 vzniká sochařské průčelí muzea v Hradci Králové.