(Tschernowzy, Ukrajina 1874–1951 Vídeň)
Laske se narodil v Tschernowzy na Ukrajině (dříve Bukovina) v univerzitním centru rakousko-uherské monarchie. Otec pocházel z Čech a byl architektem. Na přelomu století studoval na vídeňské akademii, vystavoval v Hagenbundu. Zprvu hodně cestoval jak po Evropě, tak do Istanbulu a Řecka, což se významně odrazilo v transpozici bizarních námětů. Jako válečný malíř za první světové války prošel rozličnými frontami od Rumunska, Itálie až po Rusko. Ve vzpomínkách na šťastný návrat z války, hned v roce 1919, vytvořil pro sirotčinec v Kalksburgu padesátimetrový vlys na téma Noemovy archy a pokračoval ve faustovských impresích – cyklu devíti leptů, na kterých pracoval od roku 1913, v nichž se opět ozývá dění války a náleží k jeho nejlepším výkonům. Pohádka tedy v Laskeho interpretaci nabývá kritického civilizačního poselství, obraz společnosti je filtrován skrze tragickou zkušenost války, k čemuž slouží freska faustovských elegií a ezopských bajek.