(1810 - 1887)
Nejprve studoval na akademii v Tournai u P. A. Hennequina (žák J. L. Davida). V roce 1832 získal první cenu na výstavě v Gentu. Po té odjel pokračovat ve studiích do Antverp k M. I. van Brée. Od té doby vystavoval na bruselském salónu, odkud byl jeden z jeho obrazů zakoupen pro katedrálu v Tournai. Díky tomuto úspěchu mohl Gallait přesídlit do Paříže, z níž také obesílal belgické přehlídky, na nichž si vydobyl uznání. V důsledku oficiálního státního pozvání se usadil v Bruselu. Byl zaměstnán státem a svou tvorbou významně ovlivnil následující generace umělců. Byl učitelem Jaroslava Čermáka. Malíř, jenž spojil ve své tvorbě po vzoru svých učitelů prvky klasicistní, odkaz největšího flámského mistra baroka P. P. Rubense, jehož dílo obdivoval v Antverpách a v neposlední řadě romantismus francouzské školy, vytvořil řadu oficiálních děl, která získala četná ocenění a byla zakoupena do nejprestižnějších kolekcí.