Karel HLAVÁČEK

Narodil se v pražské Libni, kde vystudoval gymnázium. Od dětství se aktivně zapojoval do akcí libeňského Sokolského spolku. V roce 1895 publikoval svou první básnickou sbírku Sokolské sonety. Ještě před nastoupením vojenské služby v Tridentu kontaktoval umělce z okruhu Moderní revue. Po svém propuštění ze zdravotních důvodů se stal ilustrátorem tohoto časopisu, publikoval v něm své básně, recenze a studie, v Knihovně Moderní revue byly vydány jeho básnické sbírky Pozdě k ránu a Mstivá kantiléna, které výtvarně doprovodil. Cyklem kreseb a grafickým portrétem reagoval na básnickou sbírku Arnošta Procházky Prostibolo duše. Ve svém symbolistně–dekadentním výtvarném díle i ve svých básních vyjádřil deziluzi z marné vzpoury společenského vyděděnce. V roce 1898 podlehl tuberkulóze, kterou se nakazil pravděpodobně v době vojenského výcviku v Tridentu.