(Choltice 1807–1880 Praha)
Malíř. Na pražskou akademii vstoupil v roce 1825. Po smrti druhého ředitele Waldherra byl jedním z vůdců autorů, kteří vyslovili nespokojenost s uměleckými poměry a vedením akademie. Mezi lety 1836–1839 pobýval v Itálii, Francii a Anglii. Počátkem čtyřicátých let 19. století se stal prvním kustodem archeologických sbírek Vlasteneckého musea. Nepříznivé poměry a útoky ze strany ředitele akademie Rubena ho donutily přesídlit do Vídně, kde pobyl jeden rok (1847–1848). Po návratu do Čech se specializoval na sakrální historickou malbu. Vedle Josefa Führicha a Františka Tkadlíka je považován za nejvýznamnějšího českého figuralistu, jenž ve svém díle reagoval na vrcholné práce římských nazarénů.