Josef FÜHRICH

Malíř historií. První umělecké vzdělání nabyl za dohledu svého otce Václava, jenž rozpoznal jeho výjimečný talent a spolu s rodinou se odstěhoval do Prahy. Führich byl přijat na doporučení Kristiana Clam-Gallase na pražskou akademii. Záhy se z něj stává ceněný a obdivovaný umělec. Během dvacátých let 19. století se etabloval jako vynikající ilustrátor. Na základě stipendia odcestoval do Itálie, kde pobýval dva roky. V Římě se zapojil do života německé kolonie a podílel se na výzdobě Villy Massimi. Po návratu do Prahy se oženil. Poté, co nezískal místo ředitele pražské akademie, odešel roku 1834 na základě nabídky kancléře Metternicha do Vídně a stal se kustodem obrazárny tamější akademie. V roce 1840 zde byl jmenován profesorem historické kompozice. Ve čtyřicátých letech se Führichovo dílo neslo na vlně sakrálního historického malířství. Věhlas, kterého dobyl na základě svých úspěchů, mu v rámci reorganizace vídeňské akademie přinesl roku 1851 profesuru kompozice na nově zřízené mistrovské škole malířské. Ve stejném roce obdržel od ministerstva kultu a vyučování svoji nejrozsáhlejší a nejslavnější zakázku. Po dokončení výzdoby nově postaveného kostela Altlerchenfeld obdržel od císaře Františka Josefa I. šlechtický predikát.