Byl žákem Abrahama Bloemaerta. Při svém pobytu v Římě ve třicátých letech se seznámil s dílem Clauda Lorraina, jehož příklad se následně snažil následovat. Asi ze všech holandských umělců, snažících se přiblížit umění Clauda Lorraina, se to nejvíce podařilo právě Janu Bothovi. Dobře sestavená kompozice i důraz na světelnost obrazů z něj dělají jednoho z předních holandských autorů, kteří se věnovali krajinomalbě římského
charakteru.