Hermína LAUKOTOVÁ

Malířka a grafička Hermína Laukotová se školila u celé řady umělců jako například u Karla Javůrka, Jenny Schermaulové, Jana Brandeisa, Gustava Reyniera v Paříži (asi 1882), Charlese Verlata v Antverpách (1884), Ludwiga Hertericha v Mnichově (1885–1887). Od roku 1887 působila opět v Praze, kde založila vlastní dámskou malířskou školu. V dřívějších letech obesílala pod jménem Jan Textor výstavy, zejména Krasoumnou jednotu v Praze. Její realistická tvorba se staromistrovským laděním s žánrovým, portrétním, náboženským, ale především klasickým zaměřením vynikala vedle některých lehce dekadentních prací. Sklon k monochromní, potemnělé malbě, vyznávající zároveň belle matière, světlo jako emotivně zvýrazňující složku – to byl odkaz Rembrandtovy tvorby, kterou Laukotová ctila. Autorka se významně podílela na spolkovém životě německých malířek v Čechách, například od roku 1904 jako členka svazu Dürer v sekci umělkyň spolku Verein deutscher Malerinnen in Böhmen, jenž měl sídlo v Praze.