František Xaver PROCHÁZKA

Školil se v Praze u Norberta Grunda a v Drážďanech. Cestoval po Rakousku, Německu a Itálii. Zabýval se tvorbou oltářních obrazů, restaurováním a krajinomalbou. Ke krajinným motivům se obrací až ve zralém věku, kolem roku 1800. Spojuje v nich rokokové školení s novými preromantickými pocity. Ikonografie krajin odkazuje k motivice „věku sentimentu“, projevující se v jiné podobě v dobových krajinářských zahradách. Mísí se zde prvky estetizovaného přírodního náboženství s nostalgickými připomínkami pomíjivosti, to vše zasazeno do oparu lehkých pastelových barev.